Jsme tam kde jsme
Tento výrok jsme často slýchávali po roce 1989 v době kdy Václav Havel po uvedení do funkce prezidenta konstatoval, že republiku převzal v dobrém ekonomickém stavu a bez dluhů. Slíbil zlepšení životní úrovně a prosperitu. Pan Klaus, nynější prezident šel v té době ve slibech ještě o něco dále. Pokud si utáhneme opasky tak za 4 až 6 let budeme na úrovni Německa. Od té doby uplynulo přes 20 let a opravdu se mnohé změnilo. Republika se o dost zmenšila, téměř zanikla průmyslová výroba a zemědělství. Stali jsme se závislí na dovozu základních životních potřeb, máme vysokou nezaměstnanost. Opasky jsou nám pečlivě utahovány čím dál více ale Německo jsme dohnali pouze v cenách benzínu. Státní dluh se počítá v bilionech korun, zmizela část zlatého pokladu. Většina národního majetku byla rozprodána, nebo ukradena. Chybí peníze na zdravotnictví, školství, silnice, sociální sféru a vlastně ve všech odvětvích. Dochází k neustálému zdražování energií, bydlení a dalších životních potřeb. Vzrůstají poplatky za zdravotní péči, která byla dříve zdarma. Příjmy obyvatel se ale po několik let téměř nezvyšují. Jak se říká - kde nic není ani smrt nebere.
Takže jsme opět tam kde jsme. Jenom mi není jasné na koho to budeme tentokrát svádět protože socialismus skončil před 22. lety.